React 10 · Vzory🔓 zdarma po přihlášení

Návrhové vzory komponent

Kompozice, compound components, render props, portály a error boundaries.

Než začneme: lego, nebo hotová hračka?

Hotové autíčko z obchodu je krásné, ale umí jen to, co vymyslel výrobce. Chceš, aby mělo jiná kola? Smůla. Lego je jiný přístup: dostaneš sadu kostek, které do sebe zapadají, a postavíš si, co potřebuješ. Výrobce nemusel předvídat každé přání.

S komponentami je to stejné. Můžeš napsat „hotovou hračku“ – komponentu, která všechno řídí sama přes desítky nastavení. Nebo sadu kostek, které spolu umí spolupracovat a uživatel komponenty si z nich složí, co chce. Návrhové vzory v téhle lekci jsou osvědčené způsoby, jak takové kostky navrhnout.

U každé komponenty si klademe stejnou otázku: kolik kontroly dát tomu, kdo ji používá – a jak mu ji dát, aniž bychom ho zahltili.

1. Kompozice místo konfigurace

Takhle vypadá karta, která začala jednoduše a pak rostla s každým novým požadavkem:

// ❌ „Exploze props“ – každý požadavek = nový prop
<Card
  title="Objednávka"
  subtitle="č. 1234"
  icon="cart"
  showFooter
  footerText="Zaplatit"
  footerAlign="right"
  onFooterClick={pay}
/>

Co když přijde požadavek na dvě tlačítka v patičce? Nebo na odkaz v nadpisu? Přidáš další props a komponenta uvnitř bude plná podmínek. Je to hotová hračka, kterou výrobce pořád předělává.

// ✅ Kompozice – uživatel skládá, co potřebuje
<Card>
  <Card.Header icon={<CartIcon />}>
    Objednávka <small>č. 1234</small>
  </Card.Header>
  <Card.Body>…</Card.Body>
  <Card.Footer>
    <Button variant="ghost">Zpět</Button>
    <Button onClick={pay}>Zaplatit</Button>
  </Card.Footer>
</Card>

Card teď řeší jen rámeček, odsazení a stíny. Obsah dodá ten, kdo ji používá – a když bude chtít dvě tlačítka, prostě je tam dá. Komponenta se kvůli tomu nemusí měnit.

2. Compound components: kostky, které spolupracují

Orchestr: dirigent stojí uprostřed a hudebníci ho sledují. Každý hudebník ví, kdy hrát, protože vidí dirigenta – ne proto, že by mu někdo poslal lísteček. A ty jako pořadatel jen rozhodneš o sestavě: kolik houslí, kde bude klavír.

Compound components (složené komponenty) fungují stejně. Je to sada komponent, které patří k sobě – jako <select> a <option> v HTML. Hlavní komponenta je dirigent: drží stav a „vysílá“ ho přes skrytý kontext. Ostatní komponenty ho sledují. Uživatel skládá sestavu.

// Takhle to používá uživatel:
<Tabs defaultValue="react">
  <Tabs.List>
    <Tabs.Tab value="react">React</Tabs.Tab>
    <Tabs.Tab value="vue">Vue</Tabs.Tab>
  </Tabs.List>
  <Tabs.Panel value="react">⚛️ Knihovna pro UI</Tabs.Panel>
  <Tabs.Panel value="vue">🟩 Progresivní framework</Tabs.Panel>
</Tabs>

A takhle je to postavené uvnitř:

const TabsContext = createContext<{ active: string; setActive: (v: string) => void } | null>(null)

// Dirigent: drží stav a vysílá ho
function Tabs({ defaultValue, children }: { defaultValue: string; children: ReactNode }) {
  const [active, setActive] = useState(defaultValue)
  return <TabsContext value={{ active, setActive }}>{children}</TabsContext>
}

// Hudebník: sleduje dirigenta
function Tab({ value, children }: { value: string; children: ReactNode }) {
  const { active, setActive } = useTabs()
  return (
    <button aria-selected={active === value} onClick={() => setActive(value)}>
      {children}
    </button>
  )
}

function Panel({ value, children }: { value: string; children: ReactNode }) {
  const { active } = useTabs()
  return active === value ? <div>{children}</div> : null
}

Tabs.Tab = Tab        // aby šlo psát <Tabs.Tab>
Tabs.Panel = Panel

Co se stane po kliknutí na záložku „Vue“:

Tab s value="vue" zavolá setActive('vue') – funkci, kterou dostal z kontextu.
Změní se stav v Tabs. Ten vyšle novou hodnotu kontextu.
Všechny Tab a Panel se překreslí: tlačítko „Vue“ je aktivní, panel React vrátí null, panel Vue se ukáže.

Uživatel komponenty nic z toho neřeší. Neposílá active ani onChange do každého tlačítka. A přitom může do sestavy vložit cokoli vlastního – ikonku, odznak, oddělovač.

Ukázka

Tabs jako compound component

Co vidíš: Záložky z příkladu výše. U záložky Svelte je vložený vlastní odznak „nové“ – uživatel komponenty si ho tam dal sám, aniž by Tabs musel mít prop na odznaky.

Vyzkoušej:

Přepínej mezi záložkami. Aktivní tlačítko i obsah se mění spolu.
Otevři kód a najdi CompoundTabsDemo dole. Všimni si, že žádný Tab nedostává active ani onClick – všechno si bere z kontextu.
Najdi v kódu useId(). Díky němu jsou ID pro čtečky obrazovky unikátní, i kdyby na stránce bylo víc sad záložek.

Co z toho plyne: Dirigent drží stav, hudebníci ho sledují, uživatel skládá sestavu. Logika je na jednom místě, struktura je volná.

Načítám interaktivní část…

3. Render props: logika u mě, vzhled u tebe

Fotoautomat na nádraží zařídí světlo, odpočet, cvaknutí i tisk. Jen pózu dodáš ty. Automat nemusí vědět, jestli se budeš usmívat nebo šklebit.

Render prop je stejný nápad: komponenta řeší logiku (filtrování, stránkování, prázdný stav) a dostane od tebe funkci, která říká, jak má vypadat jedna položka.

function FilterableList<T>({ items, getText, renderItem }: {
  items: T[]
  getText: (item: T) => string
  renderItem: (item: T) => ReactNode          // ← render prop
}) {
  const [query, setQuery] = useState('')
  const filtered = items.filter((i) => getText(i).toLowerCase().includes(query.toLowerCase()))

  return (
    <>
      <input value={query} onChange={(e) => setQuery(e.target.value)} />
      <ul>{filtered.map(renderItem)}</ul>      {/* vzhled dodá volající */}
    </>
  )
}

// Stejná logika, dvakrát jiný vzhled:
<FilterableList items={products} getText={(p) => p.name}
  renderItem={(p) => <li key={p.id}>{p.name} – <b>{p.price} Kč</b></li>} />

<FilterableList items={colors} getText={(c) => c}
  renderItem={(c) => <li key={c}>🎨 {c}</li>} />

Generický typ T zajistí, že funkce renderItem dostane správně typovanou položku: u produktů Product, u barev string.

Ukázka

Generický filtrovaný seznam

Co vidíš: Dva seznamy postavené ze stejné komponenty FilterableList. Vlevo produkty s cenou, vpravo barvy s ikonkou a vlastním textem pro prázdný výsledek.

Vyzkoušej:

Do levého pole napiš pár písmen z názvu některého produktu. Filtrování funguje – zařídil ho automat.
Do pravého napiš „mod“. Stejná logika, úplně jiný vzhled položek.
Napiš něco, co neexistuje. Každý seznam ukáže svůj prázdný stav – i ten se dá předat zvenku.

Co z toho plyne: Logika je napsaná jednou a vzhled si určí každé použití. Komponenta nemusí znát podobu položek.

Načítám interaktivní část…

4. Komponenta, která se umí nechat řídit

Termostat v bytě má dva režimy. V automatickém si teplotu hlídá sám. V ručním ji nastavuješ ty a on jen poslouchá. Je to pořád stejný přístroj – jen se liší, kdo rozhoduje.

Dobrá UI komponenta funguje stejně – přesně jako <input> z lekce o formulářích:

<Switch defaultChecked /> – automat: stav si drží sama (uncontrolled).
<Switch checked={wifi} onChange={setWifi} /> – ruční režim: stav drží rodič (controlled).

function useControllableState<T>(controlled: T | undefined, defaultValue: T, onChange?: (v: T) => void) {
  const [internal, setInternal] = useState(defaultValue)   // vlastní paměť pro automat
  const isControlled = controlled !== undefined            // dostali jsme hodnotu zvenku?
  const value = isControlled ? controlled : internal       // kdo rozhoduje

  const setValue = (next: T) => {
    if (!isControlled) setInternal(next)                   // v automatu si zapiš sám
    onChange?.(next)                                       // vždy dej vědět rodiči
  }
  return [value, setValue] as const
}

Komponenta se podívá, jestli dostala checked. Když ano, je v ručním režimu a zobrazí hodnotu od rodiče.
Po kliknutí v automatu změní vlastní stav. V ručním režimu ho nemění – jen zavolá onChange a čeká, až rodič pošle novou hodnotu.
Když rodič onChange nepředá, nikdo hodnotu nezmění – přepínač je jen pro čtení.

Ukázka

Switch s useControllableState

Co vidíš: Tři přepínače stejné komponenty Switch: první v automatu, druhý řízený rodičem (stav wifi), třetí řízený bez onChange. Dole tlačítko, kterým rodič mění wifi.

Vyzkoušej:

Přepni první přepínač. Funguje – stav si drží sám.
Přepni druhý. Změní se i text wifi = … v jeho popisku – hodnotu drží rodič a přepínač ho jen informuje.
Klikni na Rodič vypne wifi. Druhý přepínač se vypne, aniž by se ho kdo dotkl – rodič rozhoduje.
Zkus přepnout třetí. Nejde to – je řízený, ale nikdo neposlouchá jeho změny.

Co z toho plyne: Jedna komponenta, dva režimy. Uživatel si vybere: nechat ji, ať si poradí sama, nebo ji řídit.

Načítám interaktivní část…

5. Portály: vykreslení mimo rodiče

Třída si vyrobí plakát o školním výletě. Kdyby visel jen ve třídě, za skříní, nikdo by ho neviděl. Tak ho připíchnou na nástěnku v hale. Plakát pořád patří té třídě – ona ho vyrobila a stará se o něj –, jen visí jinde.

Modaly, tooltipy a rozbalovací menu mají stejný problém. Když je vykreslíš uvnitř karty, která má overflow: hidden nebo transform, karta je ořízne nebo překryje. Portál je vykreslí jinam v DOM (typicky do <body>), ale v React stromu zůstanou na svém místě:

import { createPortal } from 'react-dom'

function Modal({ children, onClose }: { children: ReactNode; onClose: () => void }) {
  return createPortal(
    <div className="modal-backdrop" onClick={onClose}>
      <div className="modal" onClick={(e) => e.stopPropagation()}>{children}</div>
    </div>,
    document.body,                       // kam to v DOM „připíchnout“
  )
}

V DOM je modal přímo v <body> – žádná karta ho neořízne.
V React stromu je pořád dítětem komponenty, která ho vykreslila. Funguje kontext a události bublají k React rodičům, ne k <body>.
Proto v modalu voláme e.stopPropagation(): bez toho by klik do obsahu „probublal“ k pozadí a modal zavřel.

Ukázka

Modal s portálem a bez něj

Co vidíš: Karta s overflow: hidden a transform – typická past pro modaly. Dvě tlačítka otevřou stejný modal: jednou vykreslený na místě, jednou přes portál.

Vyzkoušej:

Klikni na Otevřít bez portálu. Modal je uvězněný v kartě, oříznutý a nepřekryje stránku.
Zavři ho a klikni na Otevřít přes portál. Modal přes celou obrazovku, jak má být.
Klikni do obsahu modalu – nezavře se. Klikni na tmavé pozadí – zavře se. To je stopPropagation v akci.

Co z toho plyne: Portál změní, kde prvek visí v DOM, ale ne, komu patří. Únik z ořezávání bez ztráty kontextu a událostí.

Načítám interaktivní část…

6. Error boundaries: pojistky v rozvaděči

Když v kuchyni zkratuje rychlovarná konvice, vyhodí pojistka – ale jen pro kuchyň. V obýváku dál svítí a televize běží. Kdyby byl celý byt na jedné pojistce, každý zkrat by znamenal tmu všude.

Bez ochrany se React aplikace chová jako byt s jednou pojistkou: chyba při renderu jakékoli komponenty shodí celou stránku – uživatel vidí prázdnou bílou obrazovku. Error boundary je pojistka pro jednu část stromu: chybu zachytí a místo spadlé části ukáže náhradní obsah.

<ErrorBoundary fallback={<p>Graf se nepodařilo zobrazit.</p>}>
  <SalesChart />
</ErrorBoundary>
<ErrorBoundary fallback={<p>Seznam objednávek je nedostupný.</p>}>
  <OrderList />
</ErrorBoundary>

Když SalesChart při renderu vyhodí chybu, React vystoupá stromem k nejbližší boundary a vykreslí její fallback. OrderList běží dál. Boundary musí být zatím třída (hook ekvivalent neexistuje); v praxi se používá knihovna react-error-boundary.

Ukázka

Izolované pády

Co vidíš: Dva widgety, každý ve vlastní boundary. Oba při čísle 3 schválně spadnou – vyhodí chybu při renderu.

Vyzkoušej:

Klikni třikrát na Widget A. Místo něj se objeví chybová hláška – pojistka vyhodila.
Widget B dál funguje. Klikni na něj – počítá normálně.
Klikni u spadlého widgetu na Zkusit znovu. Boundary se resetuje a widget začne od nuly.

Co z toho plyne: Každá boundary chrání jen svou část. Chyba v jednom widgetu neshodí druhý ani zbytek stránky.

Načítám interaktivní část…

Boundary zachytí	Boundary NEzachytí
Chyby při renderu potomků	Chyby v event handlerech (použij try/catch)
Chyby v efektech potomků	Asynchronní chyby (setTimeout, promise mimo render)
Odmítnutý Promise v `use()`	Chybu v boundary samotné

Ověř si to

Kvíz Tlačítko v modalu vykresleném přes portál do <body> vyvolá onClick. Zachytí ho onClick na <div>, který je rodičem modalu v React stromu?

Ne, v DOM není jeho potomkemAno, události bublají podle React stromuJen s capture fázíJen když má modal stejný z-index

Kvíz Chyba vznikne v onClick handleru tlačítka. Zachytí ji error boundary?

AnoNe – boundary chytá jen chyby při renderu (a v efektech); handler potřebuje try/catch

Kvíz Komponenta Select má props showIcon, iconPosition, groupBy, renderGroupHeader, footerText… Co by pomohlo?

Přidat další propsRozložit ji na compound components (Select, Select.Option, Select.Group…)Rozdělit ji na dvě skoro stejné komponenty

Rozcvička

Výzva

Karta s obsahem

Rozcvička

Jedna karta, různý obsah. Stačí ho vykreslit na správném místě.

Zadání najdeš v komentářích v kódu níže – na začátku souboru a u míst označených TODO.

🧩 Odkud se berou věci, které tu nejsou definované

CSS třídy jako row, stack, card, list, btn, input nebo muted jsou hotové styly kurzu v src/styles.css (row = prvky vedle sebe, stack = pod sebou, card = rámeček, muted = šedý text).

Načítám interaktivní část…

Mám hotovo

Výzvy

Accordion procvičí kapitolu 2: API pro uživatele je hotové, tvým úkolem je postavit dirigenta a hudebníky. Modal spojí kapitolu 5 s refy a efekty – a navíc musí fungovat s klávesnicí i čtečkou obrazovky.

Výzva

Compound Accordion

StředníBonus · zdarma po přihlášení

API je hotové – tvým úkolem je rozchodit komponenty „pod kapotou“. Co se má dít, je v komentářích v kódu.

🔓 Bonusová výzva – zdarma po přihlášení

Střední a těžké výzvy se odemknou, jakmile se přihlásíš. Stejně jako celý kurz jsou zdarma – stačí e-mail, žádné heslo ani platba.

Shrnutí

Lego, ne hotová hračka: kompozice (children, sloty) místo desítek props.
Compound components jsou orchestr: dirigent drží stav ve skrytém kontextu, hudebníci ho sledují, uživatel skládá sestavu.
Render props – fotoautomat: logika v komponentě, vzhled od volajícího. Často je nahradí hook.
Dobrá komponenta je termostat: umí uncontrolled (defaultX) i controlled (x + onChange).
Portál – plakát v hale: visí jinde v DOM, patří pořád svému rodiči.
Error boundary – pojistka pro část stromu. Chytá chyby renderu, ne handlerů a async kódu.

Načítám lekci…

💬 Našel jsi chybu, něco ti není jasné, nebo máš nápad? Napiš mi.